Od roku 1993, kdy byla rekonstrukce dokončena až do roku 2009, kdy byla budova zrekonstruována do podoby, kterou známe dnes. 

Před rokem 1800 proběhla první klasicistní úprava na domě, kterou známe a vídáme do teď. O její zachování se postaral stavitel Johann Štěrbík, který v červenci 1884 vytvořil dokumentaci nových klasicistních a romantizujících prvků.

Architekt se držel Krumlovské tradice. Bylo opraveno průčelí domu do současné podoby, přízemí bylo opatřeno omítkovou bosáží. Oprava domu barvami šedá, zelená i okrová hnědá. 

Do konce 18. století se zdi domu setkali ještě s Josefem Ekertem a Janem Schulzem.

První polovinu 19. století dům obýval rod Stockingerů, po kterých dům patřil až do čtyřicátých let Josefu a Anně Bablerovým. V této době byl dům prvně klasicistně upraven.

Fasáda domu byla rozdělena vystupujícímí pruhy mezi okny (tzv. lizénové rámy). Parapetní římsy byli výrazně širší než je známe dnes. Svislé (vertikální) lisénové rámy jsou zakončeny patkou. Barevnost předchozí fasády se bohužel nedochovala. 

Stropní konstrukce se dochovala až z období baroka.

Od roku 1634 patřil dům Tomáši Steinerovi, kterého vystřídal Matyáš Anderst.

Na konci 17. století po dobu asi 9 let  dům obýval Jan Alt,

Po kterém nastoupil knížecí písař Františka Josefa Reichhardta, jehož rodina žila v domě až do roku 1733.

Mezi lety 1733-1770 byl dům barokně upravován. V době rekonstrukce zde téměř 40 let do roku 1770  Josef Reska provozoval sedlářské řemeslo.

První dochovaná zmínka o majiteli se objevila už v 16. století. V této době byl dům prvně radikálně přestavěn do gotické podoby.

Údajně zde prý bydlel Jíra Hrachovec. Po něm dům pravděpodobně vlastnil mlynář z blízkého Pečkovského mlýna.
A na konci 16. století se v roce 1572 v domě objevil jakýsi Jaroš Steiner. V 1. patře kolem roku 1733 byla světnice s dochovaným trámovým stropem. Dále z období pozdní gotiky zůstává valené klenba a půdorys černá kuchyně, která je očím skryta pod konstrukcí z roku 1945. 

Historie domu sahá až do 14. století. Z období raného středověku se dochovala hlavní podoba domu.

Z období pozdní gotiky v první polovině 16. století se dochovala hlavní podoba průčelí, kterou vídáme do dnes, a to členění do 3 oddílů.

Přízemní klenutá část domu i se sklepem a kamené portály si téměř zachovali svou podobu až do dnes.

Ze sklepa pravděpodobně kdysi vedlo okénko, které bylo zrušeno ještě před rokem 1800.

Ve středověku byli okna domu menší, byli blíže u sebe a parapet měli výše než současné. Sloužili k odvětrání dýmu z obydlené světnice. Podle dochovaných důkazů se předpokládá, že okenní otvory byly orámovány červenou linkou. 

V domě žil nešťastný mladý muž jménem Helmut, který se zamiloval do mladé dívky. Oba se sobě zaslíbili. Paní Annabella, krumlovská čarodějnice, však dokázala zlomit dívčinu vůli a namluvit jí, že si Helmuta brát nemá. Nakonec se dívka provdala za hrbatého a staršího muže a odešla s ním z Českého Krumlova. Helmut však nedokázal zradu dívky přežít, a tak se na půdě domu oběsil. V minulosti bylo velmi často slyšet z půdy všelijaké zvuky, dokonce i trám, kde viselo Helmutovo tělo, praskal.